Z naší nabídky...

HORMONÁLNÍ REGULACE

HORMONÁLNÍ REGULACE

působky - látky, které mají schopnost měnit činnost a metabolismus určitých buněk a orgánů

(př. kyselina mléčná ve svalech - rozšiřování tepen)

nejdůležitější působky - hormony

Hormony - produkty žláz s vnitřní sekrecí (=endokrimní žlázy)

- mají regulační účinek

- nejsou zdrojem energie

- nejsou stavební části

- podstata účinku - mění přeměnu a činnost buňky

- roznášeny krví

- doba působení - několik minut nebo i týdnů

- cílová buňka musí obsahovat receptor pro hormon

Hormony působí:

1. přímo - hormon proniká do buňky - váže se na receptor v cytoplazmě - vzniká hormon - receptorový komplex - ovlivňuje syntézu bílkovin

2. nepřímo - hormon se váže na receptor v cytoplazmatické membráně - vzniká hormon - receptorový komplex - ovlivňuje propustnost biomembrány pro určité látky

- činnost žláz s vnitřní sekrecí je centrálně řízena z HYPOTALAMO -HYPOFYZÁRNÍHO SYSTÉMU

HYPOTALAMO - HYPOFYZÁRNÍ SYSTÉM

- 2 složky: - hypotalamus

- hypofýza

HYPOTALAMUS

= součást mezimozku

- důležité nervové ústředí

- funkce: - řídí činnost vnitřních orgánů

- reaguje na změny vnitřního prostředí - vyměšuje hormony pomocí

neurosekrečních buněk

Nervové buňky produkují neurohormony dvojího typu:

I. spouštěcí hormony - liberiny a tlumící hormony - statiny

- řídí činnost předního laloku hypofýzy (adenohypofýzy) - zvyšují nebo snižují vyměšování hypofyzárních hormonů

II. antidiuretický hormon + oxytocin - shromažďuje se v zadním laloku hypofýzy -

odváděny do krve

Antidiuretický hormon (ADH)

- ovlivňuje propustnost ledvinových kanálků pro vodu a její zpětné vstřebávání z moči do krve

- řídí rovnováhu mezi množstvím vody a solí v organismu

- nedostatek: žíznivka (diabetes insipidus) - člověk vyloučí denně 10 - 20 l vody

Oxytocin

- stahy hladkého svalstva dělohy při porodu

- stahy hladkého svalstva ve vývodech mléčné žlázy při sání kojence

HYPOFÝZA - PODVĚSEK MOZKOVÝ

2 části:

- přední lalok - ADENOHYPOFÝZA

- zadní lalok - NEUROHYPOFÝZA

ADENOHYPOFÝZA

= žláza s vnitřní sekrecí

- vzniká jako vychlípenina hltanu

- spojení - hypotalamus - adenohypofýza = cévní (neurohormony dopraveny krví)

- hypotalamus - neurohypofýza = nervové (doprava nervovými vlákny)

HORMONY ADENOHYPOFÝZY

1. Růstový hormon - somatotropní (STH)

- ovlivňuje metabolismus bílkovin, tuků, sacharidů a minerálních látek

- hyperfunkce: obří růst (gigantismus)

- hypofunkce: trpasličí růst (nanismus)

- zvýšení množství hormonu po ukončení růstu - nárůst neosifikovaných částí těla (čelní kost, dolní čelist, články prstů) + nadměrné zvětšování vnitřních orgánů (=akromegalie)

2. Hormony řídící činnost jiných žláz:

a/ adrenokortikotropní hormon - ACTH

- ovlivňuje činnost nadledvinek (kůra)

b/ tyreotropní hormon - TSH

- ovlivňuje činnost štítné žlázy

c/ gonadotropní hormony

- ovlivňuje růst a činnost pohlavních žláz

- folikulostimulační hormon - FSH

- ženy: růst folikulů ve vaječnících, produkce ženských pohlavních hormonů - estrogenů

- muži: tvorba pohlavních buněk = spermiogeneze

- luteinizační - LH

- ženy: růst žlutého tělíska, produkce hormonů žlutého tělíska - progesteronu

- muži: produkce mužského pohlavního hormonu - testosteronu

d/ prolaktin - luteotropní hormon - LTH

- ovlivňuje rozvoj mléčných žláz, vyměšování mléka, rozvoj žlutého tělíska, ovlivňuje rodičovské chování

ENDOKRINNÍ ŽLÁZY

I. ŠIŠINKA (epiphysis cerebri)

= tělísko připojené ke stropu komory mezimozku

- hormon melatonin - brzdí pohlavní činnost

- produkce je závislá na délce osvětlení (s prodlužováním světelného dne tvorba klesá - vnitřní hodiny obratlovců)

-

II. ŠTÍTNÁ ŽLÁZA (glandula thyreoidea)

- párová žláza

- laloky po stranách štítné chrupavky

- tvoří ji žlázové buňky uspořádané do uzavřených váčků - folikulů - váčky jsou vyplněny bílkovinným roztokem - obsahuje hormon tyroxin - ovlivňuje oxidační procesy v buňkách

- nedostatek - v dětství kretenismus (zpoždění tělesného a duševního vývoje)

- v dospělosti - útlum tělesných funkcí

- nadbytek - předrážděnost, zrychlení srdeční činnosti, zvýšení teploty, hubnutí, zvětšení

- štítné žlázy - struma

- v blízkosti folikulů - zvláštní buňky produkující hormon kalcitonin - snižuje hladinu Ca²⁺ a PO₄^3- iontů v krvi (= antagonista parathormonu)

-

III. PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA (glandulae parathyreoideae)

= čočkovité útvary na zadní straně štítné žlázy

- hormon parathormon - udržuje stálou hladinu Ca²⁺ a PO₄^3- iontů v krvi

- podněcuje uvolňování Ca z kostí

- nadbytek - odvápnění kostí

- nedostatek - snížení obsahu Ca²⁺ v krvi, zvýšení nervosvalového dráždění, až křeče

(tetanie) dýchacích svalů - příčina udušení

IV. LANGERHANSOVY OSTRŮVKY

= shluky buněk roztroušených ve slinivce břišní

1. typ buněk - inzulín - snižuje hladinu glukózy v krevní plazmě, ovlivňuje využití glukózy

ve tkáních, nezbytný pro život

nedostatek - cukrovka - léčba pomocí syntetického inzulínu

2. typ buněk - glukagon - opačný účinek

- tvorba hormonů závislá na hladině krevního cukru

V. NADLEDVINKY (glandulae suprarenales)

= párové orgány, uložené na horním pólu ledvin

- lze rozlišit korovou a dřeňovou část

Kůra nadledvin:

1. Glukokortikoidy - nejdůležitější kortizol

- účastní se řízení přeměny živin (urychluje přeměnu aminokyselin, uvolňuje tuky ze zásobních tkání, řídí syntézu glukózy z aminokyselin)

- zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích (stresech, infekcích, velké tělesné námaze)

2. Mineralokortioidy - aldosteron - řídí zpětné vstřebávání Na⁺ a současné vylučování K⁺

v ledvinových kanálcích

3. Androgeny = estrogeny

- vylučovány v nepatrných množstvích

- v důsledku genetických vad - vytváří se maskulinní znaky u žen a feminní znaky u mužů

Dřeň nadledvin:

- obsahuje neurosekreční buňky podobné gangliím

- adrenalin - vyvolává rozšíření cév, podporuje srdeční činnost, zvyšuje sílu srdečního

svalu, rozšiřuje průsvit průdušek, zlepšuje ventilaci plic

- noradrenalin - vyvolává celkové zúžení cév, zvyšuje se krevní tlak

- oba hormony: zvyšují odbourávání tuků a glykogenu, zvyšuje obsah glukózy v krvi, zvyšují pohotovost organismu a metabolismus při zátěžových reakcí (strach, hlad, infekce)

VI. VARLATA (testes)

- okolo semenných váčků jsou Leydigovy buňky - produkují testosteron

- ovlivňuje růst a rozvoj mužských pohlavních orgánů a vznik sekundárních pohlavních znaků

- podporuje tvorbu bílkovin - nárůst svalové hmoty, urychluje zánik růstových chrupavek

VII. VAJEČNÍKY (ovaria)

- Graafův folikul - produkuje ženské pohlavní hormony - estrogeny, např. estradiol - řídí menstruační cyklus žen, podmiňují vývoj ženských sekundárních pohlavních znaků

- přeměnou Graafova folikulu vzniká žluté tělísko (corpus luteum) - produkuje gestageny, např. progesteron - působí na děložní sliznici, brání zrání dalších G. folikulů (jestliže došlo k oplození), ovlivňuje buňky mléčných žláz

VIII. PLACENTA

- v těhotenství vytváří choriongonadotropin - působí na žluté tělísko, které udržuje v činnosti

- také produkuje estrogeny

IX. TKÁŇOVÉ HORMONY

- produkovány tkáněmi trávicí soustavy (žaludku a střev) a ledvin - gastrin, sekretin, pankreozymin, renin

- sekretin, pankreozymin - produkovány v horní části střeva, jsou krví zaneseny do

slinivky břišní, která začne produkovat pankreatickou šťávu

- gastrin - vylučován žaludeční sliznicí po dráždění sousty

- krví zanesen ke žlázám sliznice - vyvolává sekreci žaludeční šťávy

- renin - produkují ledviny

- ovlivňuje průsvit přívodní tepénky do glomerulu, a tím i přívod krve do glomerulu

Adrenalin

Adrenalin (epinefrin), je hormon vyměšovaný dření nadledvinek. Připravuje tělo na výkon, je základním hormonem stresové reakce „útok nebo útěk“. Adrenalin společně s kortizolem se podílejí na udržení oragnismu při životě při stresové reakci. Působí proti sobě. Adrenalin se snaží "vyhecovat" tělo k co největším výkonům. Kortizol ho brání před poškozením od účinků adrenalinu.

Působení
* rozšíření svalových cév
* urychlení srdeční činnosti, zvýšení síly stahu srdečního svalu
* působí také na hladkou svalovinu průdušek – rozšiřuje jejich průsvit a zlepšuje tak ventilaci plic
* rozšíření zornic, do očí vstupuje více světla
* aktivace potních žláz
* zvyšuje glykémii (hladinu cukru v krvi), tím že zvyšuje hladinu hormonu glukagonu, který dává povel játrům, aby štěpily glykogen (živočišný škob) na glukózu (zdroj energie).

* Dále zvyšuje glykémii tím že:
o snižuje inzulín – což se zdá trochu kontraproduktivní, jelikož inzulín transportuje cukr do buněk (i do těch svalových). Avšak inzulín ukládá cukr do tuků, nebo z nich v játrech tvoří glykogen (což při stresu není moc vhodné).
o zvyšuje syntézu glukagonu, který štěpí glykogen v játrech na glukózu.

Použití
V akutní medicíně. Pro své mohutné účinky na srdce je používán v resuscitaci.

Psychika
Aktivity spojené s uvolňováním adrenalinu do krve pozitivně ovlivňují lidskou psychiku. Podle sexuologa Radima Uzla zvyšuje adrenalin chuť na sex.[1]

Erythropoetin (EPO)

Erythropoetin (zkráceně EPO) je lidský hormon, podporující tvorbu červených krvinek.

Erythropoetin vzniká v ledvinách; běžně je produkován lidským tělem v přirozené míře, která zajišťuje tvorbu optimálního množství červených krvinek v kostní dřeni; ty pak slouží k přenosu kyslíku v krvi. EPO je také možno syntetizovat uměle a používat ve formě injekcí jako lék při závažných onemocněních, především u osob s poruchami funkce ledvin a podstupujících dialýzu. Nežádoucím vedlejším účinkem EPO je zahušťování krve, což vyžaduje vyšší výkon srdce, může vést ke vzniku krevních sraženin a v krajním případě i k selhání srdce.
Doping

Protože EPO stimuluje tvorbu červených krvinek, jeho nitrožilní podávání vede ke zvýšení fyzické výkonnosti. Proto je ve vrcholovém sportu zneužíván jako podpůrný prostředek. Jeho použití je zakázáno od r. 1989, avšak testy umožňující kontrolu jeho zneužívání jsou k dispozici teprve od roku 2000, kdy byly použity na olympijských hrách v Sydney. V rámci boje proti dopingu se provádějí pravidelně testy sportovců na EPO; např. podle pravidel Mezinárodní asociace atletických federací IAAF nelze uznat světový rekord, pokud po výkonu sportovec neprošel testem na EPO.

Podezření na užívání EPO se v minulosti objevilo např. v průběhu slavného cyklistického závodu Tour de France; potvrdilo se teprve s několikaletým zpožděním, když v květnu 2007 dopování EPO přiznal dánský cyklista Bjarne Riis.

ADH

Antidiuretický hormon (také ADH nebo vazopresin) má bílkovinný charakter. Je to hormon, který ovlivňuje zpětnou resorpci vody z ledvinných kanálků (pomocí kanálu pro vodu - aquaporinu 2 - v membráně buněk sběracího kanálku); řídí rovnováhu mezi vodou a solemi v organismu. Tento hormon je produkován hypothalamem, především v nc. supraopticus.

Hypothalamus ho ale nevylučuje přímo, nýbrž je ADH prostřednictvím axonálního transportu ukládán do zadního laloku hypofýzy (neurohypofýzy). Odtud je ADH uvolňován do krevního oběhu.

Při onemocnění zadního laloku hypofýzy (např: nádor) vzniká „žíznivka“ (diabetes insipidus), při které je člověk neschopen zadržet vodu, tzn. člověk pak za den vylučuje 10 až 20 l vody.